Hloh podporuje krevní oběh a činnost srdce

Několika slovy

Vědecký název: Crataegus monogyna JACQ. (LINDM.) (hloh jednosemenný); Cartaegus laevigata (POIRET) DC (hloh obecný) 
Lidový název: pluháč, hložinky, luhovec, hlohyně, trní
Čeleď: Rosaceae (růžovité)
Lékopisné názvy: listy hlohu s květy Ph.Eur. (Crataegi folium cum flore), květy hlohu DAC (Crataegi flos), plody hlohu Ph.Eur. (Crataegi fructus)
Původ: Evropa  
Botanický popis: divoký keř dorůstá do výšky 3 až 8 metrů, vyskytuje se po celé Evropě a může se dožít až 500 let.
Období sklizně: květy a listy – duben až květen; plody – září až říjen 
Používané části rostlin: usušené krajní špičky větviček s květy a listy a nepravé plody (bobule)

Pohled do historie a lidové tradice

Hlohu se v dějinách přisuzovala často až magická síla. Jeho tvrdé dřevo se například často zpracovávalo na vycházkové hole či ochranné hůlky, které měly v lidovém náboženství odhánět od jejich nositelů všechno zlé. Zatímco o takto zázračných vlastnostech můžeme pochybovat, jeho účinky pro léčení různých neduhů mu upřít nemůžeme. Snad již Paracelsus (1493 - 1541) používal šťávu z hlohových bobulí jako srdeční terapeutikum – účinek, z nějž v 19. století profitoval mimo jiné jeden irský lékař. Jeho praxe se stala Mekkou kardiaků, které tam úspěšně léčil výtažky z hlohu. 

U lidské bytosti je tím nejdůležitějším, aby byl v pořádku krevní oběh v celém těle.

 

 

Co říkal Sebastian Kneipp o hlohu?
Sebastian Kneipp

K čemu se hloh používá dnes

I v moderní přírodní medicíně je hloh často považován za vysoce účinné terapeutikum. Cenné složky obsažené v hlohu (flavonoidy a oligomerní procyanidy) podporují přirozeným způsobem funkci srdce a krevního oběhu. 
S hlohem se nejčastěji setkáte v podobě čajů nebo šťáv lisovaných přímo z rostliny. Výjimkou nejsou ani tablety či dražé obsahující výtažky z listů a květů hlohu či z hložinek.