Kozlík lékařský pro klidnější nervy
Několika slovy
Vědecký název: Valeriana officinalis L.
Lidové názvy: kočičí kořen, baldryjánový kořen
Lékopisný název: kořen kozlíku Ph.Eur. V (Valerianae radix)
Čeleď: Valerianaceae (kozlíkovité)
Původ: Evropa a Asie
Pěstební oblasti: Holandsko, Belgie a východní Evropa
Botanický popis: až dva metry vysoké trsy kozlíku prospívají především na březích potoků, v příkopech, na vlhkých loukách a v listnatých a smíšených lesích v celé Evropě. Účinné složky obsahují však pouze oddenky a kořeny.
Doba květu: květen až srpen
Používané části rostlin: kořeny a oddenky
Pohled do historie a lidové tradice
Již v 5. století před naším letopočtem chválil Hippokrates, praotec medicíny, „zázračný kořen“ a také římský učenec Plinius vyjádřil o více než 400 let později přesvědčení o jeho účinku. Ve středověku pak doporučovala jeho užívání vedle loršského lékopisu také Hildegarda von Bingen.
Kozlík lékařský se užíval jako uklidňují prostředek a také „při všech křečovitých a škubavých onemocněních, proti padoucnici a při hysterických záchvatech“. Ale tato temná doba plodila i pověry, a tak byla „smradlavému kořenu“ připisována schopnost chránit před zlým. Měl zahánět duchy, ďábla a čarodějnice. Ve staré lidové říkance se praví „Kozlík, dobromysl a kopr, čarodějnici zkrotl“.
Sebastian Kneipp uvádí v atlasu rostlin z roku 1894 následující oblasti použití: „bolesti na prsou, v podbřišku, bolesti hlavy, migréna, podráždění žaludku, astma a nervová závrať“.
Široce ceněno je i použití jako prostředku pro spaní.

Kozlík lékařský v produktu Kneipp
Pomáhá zvládat stres a pracovní vypětí