Vědecký název: Hypericum perforatum L.

Čeleď: Hypericaceae (třezalkovité)

Lidové názvy: bylina svatého Jana, svatojánská bylina, čarovník, krevníček, prostřelenec

Původ: oblasti subtropického a mírného pásma po celém světě

Pěstební oblasti: výslunná stanoviště nižších a středních poloh Evropy, Asie a severní Afriky

Botanický popis: statná bylina dorůstající výšky 60 cm, její lodyha je zakončena bohatým květenstvím zlatožlutých květů s černými tečkami

Doba květu: květen až září

Používané části rostlin: kvetoucí nať rostliny dlouhá 20 – 30 cm

Již ve starověku lidé věřili, že třezalka tečkovaná je obdařena magickou silou. Kromě léčení ji užívali během rituálních obřadů, aby je ochránila před uhranutím, démony a blesky. Nejvhodnějším časem sběru je podle tradice svatojánská noc, což má ale také své vědecké vysvětlení. V tomto mýty opředeném čase je totiž třezalka těsně před rozkvětem a obsahuje nejvíc účinných látek v poupatech a silic v listech.

Od antiky se bylina používala při léčbě ischias a popálenin na základě doporučení Dioscoridovy encyklopedie „O bylinném lékařství“. Později se její užití rozšířilo na léčbu hlubokých ran, pohmožděnin, oděrek a otoků, ale taky při kousnutí zvířetem nebo jedovatým hmyzem, epilepsii či proti ochrnutí. Čestné místo v policích apatyk si třezalka uchovala po celý středověk. Významný středověký lékař Paracelsus o ní měl vysoké mínění: „Do této byliny vložil Bůh velké tajemství, které pomáhá od duchů a blouznění, jež uvádí lidi do zoufalství.“ Jeho kolega John Gerhard zase tvrdil, že jde o nejlepší lék na každou ránu.

Třezalka obsahuje bohatou paletu účinných látek s klinicky prokázaným účinkem. Lze ji užívat ve formě kapslí nebo tablet, jako lisovanou šťávu, tinkturu, olejový extrakt nebo jednoduše sušenou.

Snad nejznámější medicínou z této byliny je třezalkový olej. Využívá se k léčbě popálenin a oděrek a také v domácích krémech proti vráskám. Méně se již ví, že se třezalka běžně využívá při mírných a středně těžkých formách deprese včetně její sezónní podoby způsobené úbytkem denního světla. Ulevuje při stresu, psychosomatických poruchách a úzkostných stavech. Přitom jde o nenávykový přírodní prostředek. Zklidňuje nervový systém, ale nevyvolává ospalost.

Místo v domácí lékárničce má třezalka ale i z jiných důvodů. Povzbuzuje trávení, podporuje tvorbu žluče a díky hojivým účinkům urychluje zotavení při nachlazení, virózách a chřipkách.